Pan Vysava vdechl dui eskoslovenskm spotebim, letos by oslavil sto let – iDNES.cz

Stanislava Lachmana doslova objevila zakladatelka sbrky prmyslovho designu Nrodnho technickho muzea (NTM) Jana Paulyv polovin devadestch let. Do t doby nemla veejnost tuen, e za designem ikonickch vysava, nadasovch ehliek, populrnch vysoue vlas a stovek dalch model spotebi z dlouhho obdob od konce 50. do potku 80. let stoj prakticky jeden mu.

Do irho povdom Lachmana dostala v roce 2001 jeho vstava v Nrodnm technickm muzeu. Lachman tehdy slavil osmdest narozeniny, a nutno ct, e v t dob byl jet ve vborn form. Vstava byla spn, nsledoval ohromn zjem mdi a pan Lachman poskytl adu rozhovor, vzpomn nynj vedouc oddlen prmyslovho designu NTM Ji Hulk, kter se o Lachmanovi dozvdl spolen s Janou Pauly v 90. letech.

Vstava v Muzeu Blanenska

Pro ty, kte chtj nast ducha eskoslovenskch domcnost z dob socialismu, je nyn otevena vstava o Stanislavu Lachmanovi v Muzeu Blanenska kousek od Brna. Muzeum ukazuje nejen Lachmanovy prmyslov vrobky, ale pedstavuje t jeho konky, napklad malovn a fotografovn. Stanislav Lachman byl toti renesann lovk se spoustou zjm, k editelka muzea Pavlna Komnkov.

Podle n jsou nvtvnci pekvapen, kdy na vstavu zavtaj a zjist, e star vysava i mixr, kter doma jet nedvno pouvali, je dlem jednoho lovka. Nedvno jsem se dvala do knihy host a je tam hodn pekvapench reakc typu, e lid nevdlia vbec by si jmno Stanislava Lachmana nespojilis takovm mnostvm nvrh domcch spotebi, dopluje Komnkov.

Nebylo nic a pak piel pan Lachman

Stanislav Lachman se narodil 16. jna 1921 v Kladn, vystudoval stavebn prmyslovku v Hradci Krlov a pot zamil na praskou Umleckoprmyslovou kolu (UMPRUM). Jene ne mohl zahjit studium, pila vlka a protektort, a mlad Lachman musel nastoupit na nucen prce. Nejdve stavl eleznin tra, pot ho peadili do munin tovrny. I tady se nicmn projevil jeho kreativn duch jako konstruktr vymlel vrobn pomcky pro nevidom dlnky.

Jeho karira se naplno rozjela hned po pdu nacistickho Nmecka. eskoslovensko se muselo rychle otepat z vlky a msto zbran zat vymlet a vyrbt vci pro aktuln poteby zdejho obyvatelstva. Po vlce nebylo nic, a tak pili a ekli: Nejsou praky, rychle je udlejte, vzpomnal v roce 2010 Lachman pro asopis Sedmika.cz.

Jet pi studiu na UMPRUM piel zejm s jednou z prvnch pkovch bateri na svt. Lachman navc baterii navrhl tak, aby se dala ovldat pohybem nohy, m mla slouit hlavn v nemocninm prosted doktorm, kte pi vkonu prce nechtli sahat na kohoutek rukama.

Hned po studich nastoupil do vvojovho podniku Kovotechna, kter ml na starosti (v duchu socialistickho reimu) veker vvoj spotebi vech vrobc v zemi. U v roce 1952 se Lachman ujal veden oddlen pro een tvar, tedy oddlen designu (nicmn v eskoslovensku se tehdy slovo designjet nepouvalo).

V roce 1958 vznikly tzv. vrobn hospodsk jednotky, kter sdruovaly pod sebou vc podnik. Kovotechna zanikla a Lachman pokraoval jako hlavn a zrove jedin vtvarnk ve vzkumnm stedisku podniku Elektro Praga Hlinsko, popisuje Hulk.

Ikonick vrobky

Po dvacet let byl Lachman de facto jedinm designrem eskoslovenskch spotebi. To, co lid mli bn doma, bylo vsledkem jeho spoluprce s konstruktry, uvd Hulk.

i Lachmanova portfolia nejlpe ilustruje jedno slo: navrhl 1200 prmyslovch vrobk. Uvd se navc, e a 900 z nich se dokalo realizace. Mezi jeho ikonick vrobky pat vysava typu 402 Jupiter, jeho povrchov dly byly vhradn z plast. Inovacemi Lachman se svmi kolegy z Kovotechny neetil. Pednost Jupitera bylo i to, e pedn st s prachovm skem bylo mono odepnout a odnst ji a k popelnici a teprve tam sek vysypat.

Spojen Stanislava Lachmana a znaky ETA

Podnik Elektro-Praga Hlinsko se po sametov revoluci petransformoval na spolenost ETA, kter dodnes vyrb a prodv domc spotebie. Nicmn samotnou znaku ETA nesly nkter Lachmanovy vrobky u ped rokem 1989.

Dalm legendrnm vrobkem je kosodlnkov ehlika ze 70. let, kter mla v t dob nejvt ehlc plochu na svt. Byla navc tvarovan tak, aby do ruky sedla i levkm. Lachman v rmci sv prce kladl draz prv na ergonomicky dokonal proveden, tedy takov, kter je pirozen pro motoriku lidskho tla.

Od svch vrobk nechceme jen to, aby dobe pracovaly a plnily svj kol. Chceme souasn, aby byly fyziologicky sprvn aby odpovdaly lidsk ruce a aby se s nimi snadno pracovalo, pe se v jednom z propaganch materil Elektro Pragy Hlinsko z 60. let.

Mezi dal ikonick produkty pat mixr ETA 011 Mira, vysoue vlas ETA Diola nebo kvomlnek ETA Moka.

Krutko a vagon pro Stalina

Lachmanovy vrobky si sv zkaznky naly i za hranicemi eskoslovenska. Podnik Elektro-Praga Hlinsko vyvel pes centrln podnik zahraninho obchodu do zpadnho Nmecka, ale i do Rakouska i Francie. Kvli tomu musel Lachman dret krok se zpadem a dailo se mu to, uvd odbornk Hulk s tm, e nov modely ehliek se v jednu chvli objevovaly kad dva roky, aby uspokojily po inovacch bac mezinrodn trh.

Konec energetickch td s plusy. Spotebie budou spornj a opravitelnj

Lachman se zrove neomezoval jen na elektrick spotebie. Nutno zmnit, e u jako asistent na vysok kole v roce 1949 se podlel na dleitm kolnm kolu: nvrhu salonnho vagonu pro Stalina, kter byl sice postaven, ale k sovtskmu dikttorovi nikdy nedorazil.

Do vroby se dostaly Lachmanovy nvrhy elektrickch zsuvek a spna, vdejn stojany pohonnch hmot, nkolika typ runch mlnk, a jet na potku devadestch let oblben plastov koln krutka.

Po dal reorganizaci tuzemskho prmyslu se Stanislav Lachman stal hlavnm designrem sdruen podnik Prago-Union. To propojovalo tm dv destky nstrojskch a plastikskch vrobc vetn podniku Elektro-Praga Hlinsko. Kariru prmyslovho designra zakonil Lachman v stavu technickho rozvoje a informac (UTRIN).

I v dchodu byl nicmn umlecky inn, pokraoval toti ve sv malsk tvorb, na kterou ml konen vc asu. Vrcholem jeho popularity, kterou pinesla zmnn vstava v roce 2001 a jej reprzy, bylo uveden do Sn slvy v prvnm ronku udlen Czech Grand Design v roce 2007. Zemel v nedoitch 90 letech 5. nora 2011.

We would love to thank the author of this short article for this awesome content

Pan Vysava vdechl dui eskoslovenskm spotebim, letos by oslavil sto let – iDNES.cz

Bofads