Jsou to pece lid. V mrazivch Alpch migrantm pomh armda dobrovolnk – iDNES.cz

„Máme teploty pod nulou, sníh, mlhu. I pro mladé muže je to dost těžké, natož pak pro ženy, děti a staré lidi,“ líčí situaci v Alpách Beatrice Pasqualeová, která pracuje pro italskou charitu Lékaři za lidská práva.

Dobrovolníci na obou stranách hranice podle listu The Telegraph po nocích čekají na utečence, kterým pomáhají dostat se do bezpečí, aniž by je zastavila francouzská či italská pohraniční hlídka. Ta je totiž může poslat zpět do první země příjezdu do Evropské unie. 

„Existuje tu velmi siná síť dobrovolníků, kteří migrantům dávají vybavení na cestu – teplé oblečení, termosky či pořádnou obuv do hor. Přicházejí sem v teniskách a polokošilích,“ líčí Pasqualeová, která pracuje v Oulx, malém italském městečku na západě Alp u francouzských hranic, kde se migranti zastavují před cestou přes průsmyk Col de Montgenèvre. Během prvních dvou listopadových týdnů tuto trasu využilo asi 550 lidí. 

Máme pochopení, říkají dobrovolníci

Lidé v pohraničí mají podle Pasqualeové pro utečence „na rozdíl od politiků pochopení“. Dobrovolníci se podle ní řídí jednoduchým krédem. „Vyhnanci z konfliktních zón, kteří putují přes Alpy a hledají lepší budoucnost v evropských městech, jsou v první řadě lidé,“ konstatuje.

Přistup k migrantům je založený na tradici nenechat nikoho samotného v boji proti přírodním živlům, míní Pasqualeová. Lidé tu migrantům pomáhají již od roku 2016, kdy se s nimi v alpských průsmycích začali setkávat poprvé. „Odmítli jsme dívat se stranou,“ dodává. 

Od té chvíle tu vznikla síť několika set dobrovolníků, kteří nabízejí migrantům teplé jídlo a pití, provozují pro ně místa na přespání, oblékají je, nebo se s nimi za mrazivých nocí vydávají na přechod hranic.

„Jsou to zranitelní lidé, kteří mají potíže. Snaží se přejít, ale neznají hory. Netuší, jakému se vystavují nebezpečí,“ říká dobrovolnice a učitelka v důchodu Paquerette Forestová s tím, že dobrovolníci oblast znají dobře. 

Horolezec vás nenechá bez pomoci

„Jdeme s nimi, diskrétně. Snažíme se, aby nás nikdo neviděl. V případě nutnosti s nimi čekáme v lese,“ dodává. „Proč to děláme? Protože námořníci nikdy nenechají člověka zemřít na moři, stejně jako horolezec nikdy nenechá člověka zemřít v horách,“ vysvětluje. 

„Byli jsme promrzlí, necítili jsme prsty, byla obrovská zima. Dokonce jsme si říkali, že bychom byli rádi, kdyby přijela policie a odvezla nás, protože bychom byli v teple,“ popsal serveru Euronews třiadvacetiletý Ajmen Jarnane z Maroka. 

Toho dobrovolníci dovezli do bezpečí v noci, během níž teplota na teploměru klesla pod minus patnáct stupňů Celsia. „Nebýt dobrovolníků, zemřeli bychom zimou,“ dodává. „Zacházeli s námi jako s lidmi. Ne každý to dělá,“ souhlasí Afghánec Hamíd Saous.

„Lidé přicházejí prochladlí, dehydrovaní, žízniví, hladoví,“ líčí Isabelle Lorreová z organizace Lékaři světa, která pracuje ve francouzském městě Briançon v jednom z útočišť, kde si mohou migranti po cestě z Itálie odpočinout. „Někteří z nich urazili sedm nebo osm tisíc kilometrů, než se sem dostali, takže horská bariéra je nezastaví,“ líčí horský vůdce Jean Gaboriau, jenž pomáhá útočiště v Briançonu provozovat.

„Bez ohledu na barvu pleti, politické nebo náboženské přesvědčení má každý právo být zachráněn nebo jednoduše vítán,“ myslí si. 

Na rozdíl od cesty přes Středozemní moře, kde v letošním roce zemřelo nebo zmizelo několik set lidí, nejsou Alpy pro migranty podle Forestové tak smrtící právě díky dobrovolníkům. Pomoc, teplé oblečení a léčba omrzlin podle ní zachránila mnohým život.

Poslední úmrtí migranta úředníci v Alpách zaznamenali v roce 2019, když se muž z Toga pokusil o noční trek přes hranici při teplotách pod nulou. 

We want to thank the writer of this write-up for this incredible material

Jsou to pece lid. V mrazivch Alpch migrantm pomh armda dobrovolnk – iDNES.cz

Bofads