Druh ance pro chtrajc celnice. Promn se v muzeum nebo odpovku – iDNES.cz

Jedna z poslednch nevyuitch budov po celncch, kte opustili hranice ped trncti lety pi vstupu eska do Schengenu, nezadriteln chtr a ztrc se uprosted nepodku, kter tu odhazuj hlavn odpovajc idii kamion.

Naprost vtina bvalch celnic na jihu Moravy pitom postupn nala svoje vyuit. Vznikla v nich muzea, herny, podniky nebo teba informan bod ochrnc prody. Zbv vak pr staveb, jejich osud je stle nejasn.

Ta mikulovsk je jednou z nich. Kdy ji celnci opustili, dostalo msto nabdku, aby budovu pevzalo do sprvy.

Tehdy ale ron nklady na drbu vyly asi na milion korun a to jsme opravdu nechtli, k mikulovsk starosta Rostislav Kotial (ODS).

Jeho pedstavou bylo, e msto vyuij jako spolenou vjezdovou stanici hasii a zchrani. Protoe se ale u tehdy plnovala vstavba dlnice D52, kter m vst prv mstem celnice, a budovy tak pi jej stavb pravdpodobn pjdou k zemi, se slokami integrovanho zchrannho systmu se nedohodl.

Jak je vidt, ani po deseti letech dlnice nestoj a budova mohla docela dobe poslouit, podotk starosta.

Objekt dnes vyuv editelstv silnic a dlnic (SD) jako archiv. Obas se tu znovu objev policist, napklad pi loskch covidovch kontrolch, kdy lidem na hranicch mili teplotu, nebo jet dve pi migran vln.

Co tu vak jako jedin funguje opravdu kadodenn, je kiosek pro koupi dlninch znmek. Jinak msto vypad jako odkladit odpadk. klid prostor je zajitn na zklad bn drby komunikac, tvrd mluv SD Jan Studeck.

Obdobn situace je na Beclavsku i v Lanhot na dlnici D2, zde je ovem relnj ance na zmnu. Budovu na prav stran ve smru na Slovensko zatm vlastn Celn sprva, kter si ji ponechala, aby mohla v mst proclvat zbo pro mezinrodn obchod.

SD te usiluje o jej zskn do svho majetku, podobn jako je tomu na lev stran. Prostor chce pestavt na odpovku.

Na stavbu je aktuln objednna projektov dokumentace pro spolen povolen, zahjen pestavby se pedpokld v roce 2025, informuje Studeck.

anci m penzion i muzejn expozice

V prodeji je aktuln bval arel celnice na hraninm pechodu Vratnn – Drosendorf na Znojemsku.

Takto zajmavch phraninch objekt k prodeji nen zrovna mnoho. Je opravdu nestandardn, ale s monostmi, jak m tato nemovitost, jde o velmi zajmavou nabdku, inzeruje realitn maklka Irena nejdarov z realitn kancele Re-Max.

Vratnnskou celnici u dve vyuval soukromnk pro ubytovn a oberstven, zemn pln vak umouje v mst udlat teba i sociln zazen nebo klasick bydlen.

Jednou z monost pro vyuit je zzen penzionu pro cyklisty a turisty, kte uvtaj ubytovn v nestandardn nemovitosti pmo na hranicch. Tato lokalita je toti velmi dan z obou zem, sdluje maklka, podle n se nabz i zzen domova pro seniory s kapacitou zhruba padesti klient.

Dvoupatrov dm s vce ne osmisetmetrovou plochou a 24 mstnostmi je ovem mimodn energeticky nehospodrn a vyadoval by tak dal investice.

Stle oputn je i budova celnice v Hatch na jih od Znojma, kde Technick muzeum v Brn u pes deset let plnuje expozici celnictv a ochrany hranic. Jeho editel Ivo tpnek v, e projekt se konen pohne kupedu, muzeum u m pislbenou dotaci ve vi 122 milion korun.

Administrativa s tm spojen je tak sloit, e u ji vyizujeme bezmla rok, poukazuje tpnek. Podmnkou dotace je, aby byla expozice dokonen v roce 2023, co je ovem ibenin termn. Zvl᚝ nyn, kdy enormn vzrostly ceny ve stavebnictv. Technick muzeum tak v rozpotu hled cesty, jak uetit, aby se do zmnnch 122 milion velo.

Je otzkou, jestli do toho njak stavebn firma pjde. Firmy te velk zakzky odmtaj, protoe rozpoty, kter byly pipraven ped rokem, se souasnmi cenami vbec nekoresponduj, upozoruje tpnek s tm, e vybudovn expozice celnictv je stle trochu vabank. Uvidme, snad se to poda. Dlme pro to vechno, ujiuje.

Technick muzeum zrove pro expozici stle roziuje sbrkov fond. Jeho zklad tvo vci z pozstalosti dvou pracovnk finann stre Jaroslava Kusho a Vclava Novka, jedn se pedevm o paprovou a fotografickou dokumentaci z let 1918 a 1948, kter je velmi cenn.

Mal celnice koupili soukromnci

V muzeu se pot tak s diormaty s ukzkami enijn-technickho zabezpeen tehdej elezn opony. Jeho soust budou i interaktivn herny jako takzvan technick laboratoe. Nvtvnicky atraktivn m bt vyhldkov v, v n se m prezentovat obor geodezie.

Co m jin Morava vyeeno, jsou mal celnice na esko-slovensk hranici, kter jsou v naprost vtin v rukou soukromnk a maj nov vyuit. Starostov se tak vyhnuli problmm, jak maj napklad jejich kolegov na Zlnsku, kde do provozu a drby celnic mus obce investovat nemal stky.

Tak proto k poslednmu ervnu tohoto roku vypovdaj njemn smlouvy a nemovitosti vrac kraji, na nj pejdou rovn povinnosti spojen napklad s klidem odpadk po idich kamion.

We wish to say thanks to the author of this short article for this remarkable material

Druh ance pro chtrajc celnice. Promn se v muzeum nebo odpovku – iDNES.cz

Bofads